V roce 2018 se v České republice
konalo 54 470 svatebních obřadů. Desetinu těchto sňatků tvořily církevní
svatby, kterých bylo v minulém roce 5 470. Dvě třetiny církevních
svateb přitom probíhají mezi katolíky, ve třetině případů je jeden ze snoubenců
bez vyznání. Novomanželé se v takovém případě rozhodují pro církevní
svatbu především kvůli hlubšímu prožitku a silnějšímu závazku.
Církevní
svatby tak sice tvoří desetinu všech svateb v České republice, ale dokonce
15 % svateb prvomanželů. Z celkového počtu svateb v České
republice totiž dlouhodobě tvoří přibližně třetinu svatby, ve kterých byl jeden
z manželů už alespoň jednou ženatý.
Církevní
sňatky oproti tomu probíhají téměř výlučně mezi snoubenci, kteří vstupují do
svého prvního manželství. Církevní svazek totiž nelze na rozdíl od civilního
sňatku jednoduše zrušit. Pokud se manželé rozvedou, zůstávají podle církevního
práva nadále oddáni.
„Církevní svatba není manželstvím na
zkoušku, ale vážným a celoživotním závazkem. Novomanželé dávají během
církevního obřadu najevo, že se o toho druhého a také o vzájemný vztah budou
starat za všech okolností. To je v dnešní době, kdy se častěji než dříve
setkáváme se snižující se ochotou partnerů a manželů starat se o vzájemný vztah
za všech okolností, velmi důležité. Manželé si dávají jasně najevo, že druhého
neopustí při prvních neshodách a že si budou vájemně oporu po celý život,“
vysvětluje Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.
V moravských regionech tvoří církevní
svatby až 80 % všech prvosvateb
Více
církevních svateb bývá každoročně na Moravě. Zatímco v Čechách se koná
ročně okolo 2 tisíc církevních svateb, v Moravské provincii (která
zahrnuje také Slezsko), jde každoročně přibližně o 3,5 tisíce církevních
sňatků. V nejzbožnějších regionech jihovýchodní Moravy činí podíl
církevních svateb mezi prvomanželi dlouhodobě až 80 %. Opačná situace potom
panuje na severozápadě Čech v oblasti bývalých Sudet, kde se podíl církevních
sňatků pohybuje pouze okolo 5 %.
Snoubencům jde především o hlubší prožitek
a silnější závazek
Svatba
v kostele je některými vyhledávaná kvůli puncu jisté výjimečnosti.
V takovém případě však častěji volí civilní svatbu v odsvěceném
kostele. U církevních sňatků je pro snoubence důležité především to, že
svatební obřad nabízí větší hloubku a závazek než civilní svatba. Průběh
církevní svatby se od té civilní výrazně liší a jiné jsou například také
manželské sliby. „V manželském slibu,
který je součástí obřadu, si snoubenci slibují věrnost ‚dokud nás smrt
nerozdělí“, ne pouhé ‚ano-ano‘, jako je tomu u obřadu civilního,“ říká
Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. Tento slib
potom představuje pro novomanžele závaznou smlouvu na celý život.
Církevní svatby mají v oblibě i
nevěřící: u více než třetiny svateb je katolíkem pouze jeden za snoubenců
Církevní
svatby často vyhledávají také lidé bez vyznání. Česká republika je unikátní v počtu
svateb mezi katolíkem a nevěřícím. Zatímco v celosvětovém průměru činí
počet tzv. smíšených svateb desetinu všech církevních sňatků, v České
republice je to výrazně více. V roce 2018 tvořily téměř dvě pětiny (37 %)
všech církevních svateb sňatky mezi katolíkem a partnerem bez vyznání.
V Čechách šlo přitom dokonce téměř o polovinu (47 %) všech církevních
svateb.
Na
Slovensku je například pouze 15 % smíšených svateb a v tradičně
katolických zemích je tento podíl ještě výrazně nižší. V Itálii jsou to
například pouze 2,5 % všech katolických církevních svateb, v Polsku
dokonce pouze 1,5 %. Ve Francii jde o 16 % svateb a v Německu o 35 %.
V těchto zemích jde však často o svatbu dvou lidí různého vyznání, zatímco
v České republice jde ve většině případů o svatbu mezi katolíkem a
partnerem bez vyznání. (z 37 % procent smíšených manželství tvoří 30 %
manželství s nevěřícím partnerem a 7 % s parnerem jiného vyznání).
