Svatební hry jsou velmi oblíbenou součástí svatebních radovánek. Ideální jsou takové, které zapojí ženicha s nevěstou, a také svatební hosty. Dnes vám chceme představit jednu, u které je požadována určitá dávka koncentrace, což může být pro hosty ovlivněné alkoholem trochu náročnější, ale o to zábavnější pro ostatní. Podívejte se na pravidla svatební hry kočár.
Příprava hry svatební kočár
Co budete ke hře potřebovat:
- 9 dobrovolníků
- nevěstu a ženicha, ti to mají povinné,
- 11 židlí,
- Můžete a nemusíte mít i rekvizity (papírové koňské hlavy, korunky, atd.).
Pravidla svatební hry kočár
Poté, co vyberete dobrovolníky, rozestavte v prostoru židle tak, aby vypadaly jako pomyslný koňský povoz. Všichni se musí na židle posadit a do ruky dostanou prázdnou skleničku. Každému z hostů přidělte jeho roli. Můžete na něj nalepit cedulku s jejím názvem nebo přišpendlit na oblečení, ale tak, aby ji viděli jen přihlížející. Pověřená osoba pak bude dělat vypravěče a číst pohádkový příběh o královském kočáru. Pokaždé, když některý z účastníků uslyší jméno své role, musí vsát. Jestliže nevstane nebo vstane mimo svoji roli (s určitou tolerancí), hra se pozastaví. Do skleničky chybujícího nalijete vybraný alkohol, který musí vypít. Volte raději něco slabšího. Doporučujeme před samotným zahájením hry ji ještě vyzkoušet nanečisto, aby měl každý čas se sžít se svou postavou.
Sestavení koňského povozu pro hru svatební kočár
Vpředu na židlích sedí levý a pravý kůň a hosté vstávají na slova levý kůň/pravý kůň/koně. Za nimi sedí kočí. V rozích jsou čtyři kola a vstává se na levé a pravé přední kolo/levé a pravé zadní kolo/kočár. Uprostřed sedí král s královnou, kteří musí vstávat nejen na krále a královnu, ale i na slova královský a zámek. Na spojení „královský kočár“ musí vstát úplně všichni.
Doprovodný text ke svatební hře královský kočár
Dávno předávno žili v jednom malém království král a královna. Bylo malebné, plné krásných lesů, potůčků a cest lákajících k projížďce. Jednoho dne, kdy byl obzvláště krásný den, se královna rozhodla, že chce jet na vyjížďku. Řekla svému králi. „Můj milý králi, moc ráda bych se projela po našem království, zavolej na kočího.“ Král své královně odpověděl. „Jsi si jistá má drahá královno? Bylo teď velmi ošklivé počasí a cesty jsou plné kamení. Ale když chceš, tak pojedeme na obhlídku našeho království.
Zavolal si tedy kočího. „Haló, kočí, kočí“! „Kde je ten kočí?“ „Přichystej nám kočár, zapřáhni koně, král a královna se chtějí projet. Zkontroluj dobře pravé zadní kolo a levé zadní kolo, aby se v lese nezlomily, až budeme přejíždět různé výmoly a kameny.“
Kočí uposlechl a vyvedl koně ze stájí ven. Zapřáhl je do kočáru a vše pečlivě zkontroloval. Nejdříve podle příkazu pravé zadní kolo a levé zadní kolo a pro jistotu také levé přední kolo a pravé přední kolo.
Když všechno připravil, zavolal na krále. „Králi, haló králi, váš královský kočár i povoz je již přichystán.“ Král s královnou se tedy vydali na svou vyjížďku. Cesta vedla lesem, ale byla plná výmolů. Projížděli kolem rybníků, velkých luk a cestách plných kamenů. Najednou řekla královna: „Můj králi, milovaný králi, já se tak bojím, co když to náš kočár nevydrží, přeci pak nepůjdeme domů pěšky?“ „Je tu všude mnoho kamenů, výmolů a my jsme velmi těžcí.“ Ale král královně odpověděl: „Neboj se má milá královno, má úžasná královno, náš kočár má vyměněná a zkontrolovaná obě zadní kola, a také obě přední kola. Naše koně jsou ti nejlepší v celém království.“ „Královno, nemusíš se bát.“ Královna odpověděla: „Děkuji ti můj králi, už jsem mnohem klidnější.“
Chvíli jejich cesta ubíhala v poklidu, ale pak se královna zeptala krále. „Můj nejdražší králi, dostali koně dostatek dobrého jídla? Zeptej se na to kočího.“ Král královně vyhoví a volá na kočího: „Kočí, jsou koně dostatečně najedení?“ Odpověď kočího zní: „Jistě, můj králi.“
Poté jejich cesta probíhala zase klidně, až najednou řekla královna králi: „Můj milý králi, můj úžasný králi, nezdá se ti, že pravé přední kolo vydává nějaké divné zvuky?“ A v tu chvíli se ozve rána, která s kočárem ošklivě zatřese, protože levé přední kolo najelo na kámen. Král se velmi lekl a volá na kočího: „Kočí, co se stalo?“ „Nevím králi.“ „Ale zjistím to.“ Kočí seskočil z kočáru a šel jej zkontrolovat. Když už zastavili, zkontroloval rovnou i povoz. Podíval se pořádně na pravého koně a vzápětí i na levého koně. Protože se mu něco nezdálo, raději ještě znovu zkontroloval pravého koně a levého koně. Následovala kontrola pravého předního kola, pravého zadního kola, levého předního kola i levého zadního kola.
Kočí nenašel nikde žádnou závadu. Přišel ke králi a řekl mu: „Králi, můj úžasný králi, povoz i kočár je v pořádku. Asi jsme jen najeli do nějaké díry nebo na kámen.“ „To jsem si opravdu oddychla“, řekla královna. „Také já jsem se velmi bál, že nedojedeme“, řekl král.
Král tedy přikázal kočímu, aby znovu pokračovali v cestě a vrátili se pomalu do zámku. Kočí spěchal splnit králův příkaz. Vyskočil na kočár, pobídl oba koně. Levému koni se nejdříve nechtělo, ale pravý kůň ho brzy přesvědčil, aby táhli stejně. Povoz i kočár se znovu vydal na cestu. Během cesty už je nic zlého nepotkalo, a tak se brzy ocitli ve svém království. Král i královna poděkovali kočímu za vyjížďku v královském kočáře.
Nejlepší hry na svatbě
Svatební kočár patří jednoznačně k těm nejoblíbenějším a nejzábavnějším hrám na svatbě. Přečtěte si pravidla hry svatební kočár a užijte si báječný večer.