Cestovat do dalekých zemí dnes už není vůbec žádný problém. A kdo chce, může se tam klidně i vzít, ať už skutečně nebo jen symbolicky. Mezi úchvatná svatební místa patří dozajista i svatyně Meiji v Tokiu. Zde rozhodně není neobvyklé, že návštěvníci při obdivování místních krás zahlédnou tradiční svatbu, když zamilovaný pár vede průvodce a kněží Shinto pod velkým červeným deštníkem. Nachází se v klidném parku Yovogi a již dlouho je oblíbeným svatebním místem, kde se během sezony konají tucty svateb denně.
Svatyně byla otevřena v roce 1920. Z velké části je postavena z cypřiše a mědi a slouží k připomenutí Meijiho role (japonský císař). Otevřel Japonsko na západ ve druhé polovině 19. století. Lid k němu měl tak velkou úctu, že svému bývalému císaři, když se památník stavěl, darovali lidé z celého Japonska asi 100 000 stromů. Mnohé z nich stojí v parku Yoyogi dodnes. Posvátné místo je ideálním prostředím pro dokonalou svatbu. Možná proto si ji vybrala i princezna Ayako, která si zde brala svého vyvoleného.
Dokonalé místo pro návštěvu i svatbu
Samotná svatyně, podobně jako mnoho jiných v okolí Japonska, byla postavena v architektonickém stylu známém jako nagare-zukuri – tradice charakterizovaná asymetrickými sedlovými střechami. Vstupy do komplexu jsou pokryté obrovskými dřevnými branami, které jsou známé jako tori, zvýrazněné výrazně zakřivenými trámy.
Tyto brány označují hranici mezi posvátným a každodenním. Ale uspořádání svatyně je ještě o něco komplikovanější, takže toto rozdělení může být klidně jen symbolické. Každopádně do sálu s názvem haiden se dostanete pouze tehdy, pokud jste již prošli rituálním očišťováním.
V jednoduchosti je krása
Součástí komplexu o rozloze 175 akrů je řada dalších funkčních a symbolických objektů, včetně rituální čistící stanice a posvátné kuchyně sloužící k přípravě jídel. Takzvané Muzeum pokladů (nyní je uzavřeno kvůli rekonstrukci) zobrazuje některé z pozemských majetků bývalého císaře, zatímco na sousedním místě je umístěno 80 nástěnných maleb, které zobrazují scény z jeho života.
Budovy jsou pozoruhodné díky čistým liniím a architektonické jednoduchosti. Ačkoli to je estetický vzhled, který se běžně pojí s tradiční japonskou architekturou, Meiji byla ve své době považována za svatou, a to znamenalo nový směr pro design v době, kdy se šintoismus popularizoval a politizoval. Tato dřevěná jednoduchost se stala novým ideálem a vzorem pro mnoho dalších svatyň v zemi.
I přes svou relativní modernost je svatyně Meiji stále místem, které je spjaté s náboženstvím. Návštěvníci, kterých je každý rok víc než 10 milionů, jsou žádáni, aby prokazovali na místě úctu a po dosažení hlavních budov ve svatyni, by se měli dvakrát za sebou poklonit, dvakrát zatleskat a znovu se poklonit.
Barbara Bushová, bývalá „první dcera“ se vdala při soukromém rodinném obřadu
Svatba princezny
V pondělí 29. října se na historickém místě brali hned čtyři páry, ale jen na jeden byla upřena pozornost Japonska a médií. Jednalo se o svatbu princezny Ayako, 27 let s 32letým lodním dělníkem Kei Moriyou. Obřad sice nebyl technicky královskou svatbou, protože princezna si vzala neurozeného může a tím pádem přestala být členkou císařské rodiny a princeznou, přesto jde o sňatek obrovského symbolického významu pro nejstarší monarchii.
Ayako dorazila na místo ráno a procházela východní torii se svým ženichem. Pak změnila formální oblečení za slavnostní. Obřad trval něco kolem 30 minut. Zahrnuje modlitby a rituály, jako je vyzvánění zvonu, aby svolali milost císaře Meijiho a císařovny Shoken. Pár si také vyměnil prsteny, stejně jako mnoho jiných moderních japonských párů.
https://www.instagram.com/p/BpgY8K7nDRQ/?tagged=ayako
Svatba se konala v hudební a taneční síni vedle centrální hoden. Podle představitelů svatyně to bylo poprvé, co se přímo na těchto místech konala svatba. Shinto svatby jsou tradičně drobné záležitosti. Obvykle bývá přítomno asi 50 hostů.
Na rozdíl od míst, která se používají pro vyhlášené královské svatby po celém světě – např. londýnské Westminsterské opatství či královský palác ve Stockholmu – je svatební hostina v Meiji k dispozici široké veřejnosti. Zdá se to tak být v pořádku, vzhledem k tomu, že japonští lidé během výstavby darovali nejen stromy, ale i svou práci. Na svatyni v lese se totiž podílelo přes 100 000 dobrovolníků, kteří pracovali na svatbě, sázení stromů apod. Proto už od počátku byla svatyně označována jako lidová.
