Postel posypaná okvětními lístky růží do tvaru srdce, hořící svíčky, vůně z aroma lampy, šampaňské, jahody a romantická hudba. Také je toto vaše vysněná svatební noc? Realita často bývá jiná. Novomanželé jsou často rádi, že si lehnou a spí nebo ji neřeší vůbec a raději tančí až do rána. Dnes už se svatební noci takový význam nedává. Dříve ovšem byla velmi důležitá a možná by vás i překvapilo, co všechno lidé dřív museli a byli ochotní dělat. Jaké tradice jsou se svatební nocí spojené? Víte to?
Podívejte se na zajímavosti a zvyky, které se svatební noci týkají. Je dost možné, že o spoustě z nich jste niky neslyšeli. Návrat k tradicím se v současné době považuje za velmi moderní. A možná i vás něco inspiruje k realizaci.
1. Svatební košile
Nahé tělo bylo dřív velké tabu, a dokonce ani novomanželé nesměli vidět svá nahá těla. Před ulehnutím do společného lože si tak oblékli svatební košili, která byla vepředu prostřižená. První intimnosti proběhly, aniž by ze svého těla něco viděli.
2. Čepení
V historii předcházel svatební noci rituál, který se nazýval čepení. Odehrával se hodinu před půlnocí a účastnily se ho jen ženy. Ty nevěstě buď odstřihly cop nebo jen rozpletly a vlasy ukryly pod čepec. Tento zvyk symbolizoval přeměnu svobodné dívky ve vdanou ženu.
3. Kontrola nevinnosti
Dřív se velmi dbalo na neposkvrněnost nevěsty, která musela vstoupit do manželství a do svatebního lože jako panna. Zejména u východních Slovanů byla tato skutečnost velmi důležitá. Než si s manželem dopřáli svůj první sex, prohledaly tzv. družice ložnici, a hlavně okolí postele, zda někde nemá nevěsta ukrytou lahvičku s holubičí krví. Ta se používala právě jako imitace panenské krve. Ženy, které nebyly panny, obsah lahvičky vychrstly na prostěradlo nebo košili, aby si zachránily čest.
Jak vybrat svatební spodní prádlo? S našimi tipy to hravě zvládnete
4. Důkaz o panenství
To, že nevěsta byla panna, se muselo dokázat všem. Proto si ráno vysvlékla košili nebo vzala prostěradlo a vyvěsila tak, aby si důkaz o její nevinnosti mohl prohlédnout každý, kdo šel okolo. A pořád to není ještě všechno. Panenství ještě kontrolovala matka ženicha, která šla ráno stlát postele.
5. Neustálý dohled
Užít si svatební noc bylo v historii velmi obtížné. Oba novomanželé byli obvykle dosti nezkušení, i když u ženicha se nevinnost nevyžadovala. Přesto bylo zvykem, že je to pro oba poprvé. Neexistovaly žádné příručky jako dnes a internet byl jen dalekou budoucností. O sexu se nemluvilo nebo jen velmi obecně. Dům byl navíc plný svatebčanů, kteří čekali až k tomu dojde a často chodili klepat na dveře novomanželské ložnice. Není asi divu, že často vůbec k ničemu nedošlo, protože ženich byl tak nervózní, že ho všechny choutky přešly.
Ale i na neuskutečněnou svatební noc existovalo řešení. Někde prostě pohlavní styk proběhl až další den. U východních Slovanů bylo zvykem, že místo ženicha zbavil nevěstu nevinnosti starší družba. Tím býval nejčastěji starší bratr ženicha. V Bulharsku se o dokončení deflorace postarala starší zkušená žena.
6. Pořádná rána na oslavu
Když se vše povedlo a ženich byl úspěšný, dal to hned všem okázale najevo. Buď vystřelil z pušky nebo udělal jiný rámus, například rozbil o zeď džbán. Tím oznámil celému domu, že je vše v pořádku a svatebčané mohli dát pokračovat v oslavách.
7. Dárek po svatební noci
Naštěstí existovaly i hezké zvyky. Ve Francii daroval muž ráno po svatební noci své ženě nějaký pěkný tzv. jitřní dar. Mohl to být nějaký šperk, hezké oblečení, které si mladá paní ihned oblékla. Jitřní dar nemusela žena dostat jen o svatební noci. Někde se dával nebo dokonce ještě i dává po celý život – každé výročí svatby.