5 fotek 
Přípravy na svatbu jsou v plném proudu. Pozvánky jsou rozeslané, cukráři dodělávají dort a cukroví a vy máte pocit, že máte vše pod palcem. Pomysleli jste ale i na svatební pověry? Možná ne, možná na ně nevěříte, jako mnoho jiných lidí…ale co když na nich zrnko pravdy přece jen je?
Svatební šaty
Když oznámíte okolí a zejména kamarádkám, že se budete vdávat, obvykle se vás jako první ptají na šaty. Není se tedy co divit, že nejvíce pověr se vztahuje právě na ně. Pokud ve svatební pověry věříte, volte tradiční bílou, která značí nevinnost a obloukem se vyhýbejte fialové a modré, značí modřiny v manželství. Symbol nevinnosti je také svatební závoj.
Šaty, které si nevěsta sama ušije, jí přinesou cestu ke štěstí. Pak je tu ale ještě jiná pověra, která říká, že každý steh, který nevěsta sama ušije, znamená do budoucna jednu uroněnou slzu. A teď si vyberte. Pokud švadlena ještě v den svatby šaty upravuje, přinese to nevěstě neštěstí. Stejně tak je důležité, aby matka a sestra neměly šaty stejné barvy jako nevěsta. Nejen, že to přináší smůlu, ale navíc to ani není vhodné.
Podle pověry musíte ve svatebních šatech vydržet až do půlnoci, jinak vaše manželství nevydrží.
Pokud by se šaty během svatby nebo těsně před ní roztrhly, nesmí se sešít, ale jen sešpendlit. Ženich by neměl mít na krku motýlka, aby nevěstě neuletěl, a nesmí ani vidět nevěstu před obřadem, protože to značí brzký rozchod.
Svatební pověra se týká i bot, které by měly být plné, protože přes volnou patu či špičku utíká blahobyt a požehnání. Svatební střevíčky by se měly nechat přes noc za oknem venku, aby do nich mohlo najít štěstí snáze cestu.
Svatební pověry o snubních prstenech a špercích
Mimo náhrdelníku nebo náušnic z pravých perel, které přinášejí slzy, si na sebe ze šperků můžete vzít takřka cokoliv.
Při zkoušení snubních prstenů si nikdy nezkoušejte ty, které už někdo jako snubní prsten nosí, svádí to prý k nevěře. Pokud by se vám při zkoušení stalo, že prsten spadne na zem, nesmí se pro něj shýbat snoubenec, ale svědek nebo jiná osoba.
Doplňky
- něco nového
- něco starého
- něco půjčeného
- něco půjčeného
Proč byste na svatbě měla nosit něco z minulosti nebo něco modrého? Stará věc značí rodinnou tradici a nová zase začátek něčeho nového. Půjčená věc symbolizuje to, že si máte brát k srdci rady jiných a modrá značila věrnost a dlouhý život. Modrá může být ale zcela nenápadná. Stačí nenápadný podvazek.
Půjčená věc by měla procházet od šťastně provdané ženy. Tím tak předá kousek svého štěstí na nevěstu. Mezi půjčené věci se řadí i svatební šaty. Mimo podvazku se modrá může objevit i ve svatební kytici. Jako starou věc využijte klidně i rodinný šperk.
Cukr a chléb přinášejí štěstí
Do oděvu by si nevěsta měla vložit i zrníčko cukru nebo drobek chleba. Tyto maličkosti se mají postarat o dostatek jídla v budoucnu a zajistit nevěstě, že ona bude v domácnosti paní.
Ženich se zase stará o to, aby v rodině bylo dost peněz. Zajistí si to jednoduše. Stačí mít v kapse nejrůznější bankovky. Pokud by chtěl manžel v rodině vládnout, musí své milé před oltářem nebo před oddávajícím dupnout na nohu.
Žádné pečení svatebních koláčků
Nevěsta by se měla obloukem vyhnout pečení svatebních koláčků, protože jinak bude mít uplakané děti a nouzi v manželství. Nesmí nejen péct, ale ani pomáhat s výrobou svatebních koláčů, dortů a cukroví.
Jedna pověra také pravý, že která družička ochutná kousek ze svatebního dortu na talířku, bude se do roka vdávat, a pokud ne, zůstane sedm let neprovdána.
Svatební kytice
Kytice by měla ladit s výzdobou, ale přesto byste neměla zapomínat, že existují i pověry týkající se květin. A které rostliny jsou nevhodné? Jedná se o žíhaný karafiát, který značí odmítnutí. Jiřina symbolizuje proradnost a nečistou hru. Nic nepokazíte lilií, která je znakem čistoty.
Důležité jsou i barvy. Rudá ukazuje lásku, bílá pokoru a upřímnost, oranžová vášeň. Žlutá je podle pověr barva žárlivosti a hnědá symbolizuje zlobu a navíc to ani není příliš pěkná barva, alespoň podle některých.
Ještě jedna tradice se váže ke kyticím. Nevěsta by si jí neměla vázat nikdy sama. Navíc by její konečnou podobu měla vidět až na poslední chvíli.
Svatební dort
Dort je takřka nedílnou součástí svatebních oslav stejně jako knedlíčková polévka. Zároveň ale má být i symbolem plodnosti. Takže se vůbec nebojte udělat ho patrový. Čím víc pater, tím lepší plodnost vás v manželství čeká.
Stejně jako koláčky a jiné cukroví, ani svatební dort nemají nevěsty péct samy. Důležitým rituálem je i krájení dortu. Svatební pověry říkají, že kdo uchopí nůž jako první, bude v manželství vždy ten navrchu. Tato pověra je ale protkána různými nejasnostmi a možná je lepší na ní raději nemyslet. Hosté by se asi hodně divili, kdybyste se při hostině se svým manželem poprali o nůž.
Ať už bude dort krájet kdokoliv, všichni svatebčané by ho měli ochutnat a stejně tak i ženich s nevěstou. Neochutnat dezert nosí smůlu.
Někdy si nevěsta s ženichem odříznou horní patro pro sebe. Ne, že by byli tak nenajedení, ale údajně se říká, že když pár k prvnímu výročí sní porci svého dortu, svazek vydrží. Nezapomeňte si ho ale zamrazit, žaludeční potíže by harmonii do manželství asi nepřinesly.
Svatební pověry o počasí
Déšť v den svatby znamená, že novomanželům padá štěstí. Pokud je v den svatby bouřka, budou v manželství hádky, ale když po bouřce přijde duha, věští to dlouhotrvající vášnivou lásku. Když svítí slunce, přijde do něj sluneční pohoda. Jasný den zase značí radost ve společném životě. Sníh přináší požehnání a bohatství. Zkrátka a dobře, takřka každé počasí přinese do manželství štěstí.
Měsíce
„I k některým měsícům v roce patří speciální pověry.“
„Když se v září vdáš, bohatství a štěstí zaručeno máš.“
„Svatba v říjnu, láska kvete, ale blahobyt uteče.“
„V listopadu za ohradu – nešťastné manželství.“
„Svatba na Nový rok, k věrnosti a lásce skok.“
„Svatba v máji, do roka máry.“ či „Svatba v máji, nevěsta na máry.“
Nejhůře je na tom s pověrami právě měsíc květen. Vznik pověry se dotuje k počátku 18. století. Dalo by se říci, že už dávno neplatí, ale přesto je tento měsíc stále svateb nejméně. Dříve svatba v květnu znamenala riziko hned dvakrát. Nevěsty hned po svatbě brzy otěhotněly a navíc musely v dalších měsících tvrdě pracovat. Často ani ženy nevěděly, že jsou těhotné a hrozilo velké riziko, že potratí. Druhý problém byl, že miminko přišlo na svět po květnové svatbě v zimě, tedy do mrazů a nečasu. Lidem v té době docházelo jídlo a ženy tak často neměly moc sil, aby porod přežily. Dnes jsou tyto problémy již vyřešeny a vzhledem k tomu, že Máj je lásky čas, si svatbu na květen klidně naplánujte.
Svatební tradic a pověr je celá řada a často je velký problém mezi všemi požadavky a pravidly prokličkovat. Určitě by bylo zbytečné si s nimi dělat těžkou hlavu až příliš. Berte je spíše s rezervou a pro pobavení. Svatbu si musíte hlavně užít.
